Měření tloušťky vrstev nátěru (laku) pomocí digitálního tloušťkoměru.

Pro měření tloušťky vrstev se používá rozdílných fyzikálních vlastností vrstvy a podkladového materiálu. Používají se dvě metody:

• Metoda magneticko-indukční – označení F (feromagnetikum) Pro měření nemagnetických vrstev na feromagnetickém podkladu.
• Metoda vířivých proudů – označení N (non-feromagnetikum) Pro měření elektricky nevodivých vrstev na elektricky vodivém podkladu.

1) Magneticko-indukční metoda
Měřící sonda obsahuje feromagnetické jádro a budící vinutí napájené střídavým proudem o nízké frekvenci. Sonda vytváří ve svém okolí elektromagnetické pole. Pokud se v blízkosti sondy nachází feromagnetický materiál, pole sondy se zesiluje. Toto zesílení je měřitelné druhou, snímací cívkou a odpovídá vzdálenosti feromagnetika od sondy. Magnetické pole se dá znázornit magnetickými siločarami. Pokud se jejich délka prodlužuje, oddaluje se feromagnetikum od sondy.

2) Metoda vířivých proudů
Sonda obsahuje cívku bez jádra napájenou střídavým proudem o vysoké frekvenci. Sonda vytváří elektromagnetické pole. Pokud je v blízkosti sondy elektricky vodivý materiál, vznikají v něm tzv. vířivé proudy, které vytváří elektromagnetické pole opačného směru. Výsledné pole vzniká vektorovým součtem obou polí. Změna pole je měřitelná a odpovídá vzdálenosti el. vodivého materiálu od sondy.

Poznámka: Duální sonda (označená FN) obsahuje oba systémy. Po přiložení sondy na materiál se vyhodnocením signálu obou snímacích systémů určí, jaký materiál se nachází v blízkosti sondy.